Friday, April 1, 2011

Vem ho klackem!

Prvni vec co me dneska napadla kdyz jsem prisel do Kolbenky. Kolbenka pisu s velkym K schvalne, protoze si myslim, ze se jedna o ojedinely institut, ktery nema ve svete obdoby.
Jeste se chci omluvit za vsechny gramaticke chyby a psani bez haku a car, bohuzel je toho v Kolbence tolik, ze si nemohu dovolit ucit se haky a cary, nedejboze gramatiku.

Jemne zvlastni uvitani se dostavilo hnedle po ranu, po vkroceni do ubykace.
Na pozadi hrala pisen KDYZ JDE MALY BOBR SPAT a vedecke sympozium bylo v plnem proudu. Po chvili telefonatu jednoho ze spolunocleharu jsem si hned rikal, kde priroda v prirozenem vyberu udelala chybu a nebo jestli opravdu praclovek rodu muzskeho bacil svym velkym klackem zenu a odtahl ji do jeskyne. Nebylo to nahodou naopak? Myslim, ze i Jezisova obet byla oproti nekterym utrpenim, kterym jsem svedkem, jenom oddychovka. Na druhou stranu spolunoclehare i obdivuji, nechat si dobrovolne hazet hovna na hlavu a jeste za ne podekovat a pochvalit je jak jsou dobra a ze jinak by to spravne nebylo, to chce poradny forichstung. (nemcinari omluvi, ale nemcinu znam akorat z ceske sody).
To mi pripomnelo, kdyz Vam nekdo rekne, ze Vas oblicej vypada jak prdel, nic si z toho nedelejte, oni se na nej musi koukat, vy ne!
 
Opet se k nam do Kolbenky vratil Lord Hoven, ano slysite (my bohuzel i citime) spravne! Vcera na me znenadani vybafnul a priznam se, ze jsem byl ZCELA nepripraven. Navrat po temer rocni pauze s obcasnymi navstevami me dostal. Uderil v naprosto necekany okamzik a zpusobil mi paralyzu na nekolik minut. Stale se mi nechce verit, ze by byl nekdo schopen se zavesit na strop...

Takze asi tak

Prujmy vsedniho dne!

Nejak mi to nedalo a rozhodnul jsem se, ze se musim sverit okolnimu nejblizsimu svetu se zazitky vsedniho dne.
Kdo vi vi, kdo nevi, bude si rikat co to ten retard zase mele, ale to je riziko podnikani a riziko lovu!
Tudiz dnes zaciname a rovnou bez muceni se priznavam, ze misto prace budu sepisovat tyto prujmy.